Manipulátoři, násilníci a jinak nebezpeční muži umějí své vlastnosti dobře maskovat. Čtěte, jaké chování je spolehlivě prozradí, a zabouchněte jim dveře!
<script type=text/javascript>
//
Když Kateřina potkala Roberta, bylo jí dvacet devět a vzpamatovávala se z příšerného rozchodu. On sfoukl na dortu už třicet osm svíček a o lámání srdcí toho věděl docela dost: Manželka se s ním rozvedla a ještě proti němu poštvala jejich pubertální dcery. Otrávila je prý natolik, že s ním odmítají mluvit. Kateřina měla pocit, že konečně našla někoho, kdo ji dokáže pochopit. Byl tu jen jeden problém: Katčin otec. Nedokázal se smířit s faktem, že Kateřina ani po roce a půl vztahu nikdy neviděla Robertovy dcery. Říkal si, že ten milý pán musí něco skrývat. Doporučil Katce, aby si zašla pro radu do poradny pro partnerské vztahy. Poslechla. To, co se dozvěděla, se jí ale vůbec nelíbilo. Důvody, proč jí Robert nechce představit své potomky, mohly být podle psycholožky tyhle: 1. Soud mu po rozvodu zakázal styk s dětmi, protože je (nebo jejich matku) fyzicky nebo psychicky zneužíval. 2. Dcery s ním nechtějí mluvit, protože se k nim choval hnusně. 3. Je pořád ženatý. Kateřina tomu nejdřív odmítala uvěřit, ale pak uhodila na Roberta s jasným požadavkem: "Chci mluvit s tvými dcerami nebo alespoň s bývalou ženou." Po vyslovení této zaklínací formule jí Robert najednou přestal zvedat telefony a zmizel z jejího života jako duch. Kateřině chvíli trvalo, než pochopila, že je to dobře. Moc dobře!
Zkaženého chlapa neuzdravíte!
 Ženy jako Kateřina magneticky přitahují muže, jejichž nevinný úsměv se snadno změní v žárlivecké sledování, bití nebo dokonce vražednou nepříčetnost. Tyhle něžné duše jim totiž dávají dostatek prostoru, aby se jejich smrdutý charakter rozvinul jako u syrečků na slunci. Kateřina se naštěstí vzpamatovala brzy. To Milena, která se se svým příběhem svěřila Bílému kruhu bezpečí (občanskému sdružení pro pomoc obětem trestných činů), zašla mnohem dál: "Inteligentní a příjemný chlap, kterého jsem si vzala, se změnil skoro okamžitě po svatbě. Určil pravidla, rozdělil úkoly a vládl pevnou rukou diktátora. Po večerech na mě řval. Nechápala jsem, co jsem udělala špatně. Nebojovala jsem s ním, naopak jsem se snažila být lepší a chtěla mu vyhovět. Netušila jsem, že jen dělám místo jeho natékajícímu egu. Křičel čím dál víc. Trhal na sobě šaty. Házel věcmi. Občas popadl řeznický nůž. S naším tříměsíčním synem v náručí mi oznámil, že se mu buď omluvím za utrpení, které mu působím, nebo ho hodí na zem. Mockrát chtěl skočit pod vlak. Bydleli jsme u nádraží a při pohledu do jeho vytřeštěných očí jsem neměla důvod mu nevěřit. A tak jsem ustupovala, prosila za odpuštění a žehlila, co se dalo." Po narození syna a dcery se spory mezi Milenou a jejím manželem stupňovaly. Když viděla ustrašené děti, jak se schovávají ve skříni a prosí tatínka, ať už maminku nechá na pokoji, dala manželovi nůž na krk: buď psychiatr, nebo rozvod. Psycholog mluvil jasně: Milenin manžel je nemocný a neumí si sám pomoct. Všechny vztahy ničí, aby si zvýšil vlastní sebevědomí. Pokud se nebude chtít léčit, měla by Milena sbalit kufry a zmizet i s dětmi. Udělala to. "Rozvod trval rok. Otec mých dětí se choval jako drogově závislý, kterému sebrali heroin. Pronásledoval mě. Doma, v práci, na ulici, na každém kroku. Po nocích vyřvával kolem našeho domu. Kolísal mezi láskou a surovou nenávistí. Páchal demonstrativní sebevraždy. Volal mi tisíckrát za den a nechával výhružné zprávy na záznamníku. Na jaře unesl našeho syna ze školy přímo přede mnou. Týden jsem nevěděla, kde je. Vyhrožoval, že nám zabije psa. Pak že podpálí dům. Skočil mi na auto. Vloupal se nám do domu. Jestli prý budu trvat na rozvodu, podepíšu si rozsudek smrti." Nakonec jí nezbylo nic jiného než utéct s dětmi do zahraničí. Teď bydlí v Německu, má přítele a konečně si užívá života. Pokud by ale dokázala narušenou psychiku svého manžela odhalit dřív, nemusela nic z toho prožít. Přesto může být vděčná, že ji bývalý manžel nezabil. Spousta žen totiž zaslepeně přehlíží signály, které špatní muži vysílají. Nejvíc ohrožená jste, jestliže jste měla otce alkoholika, když vás bil nebo ve vašem životě úplně chybí. Nejspíš věříte, že dokážete zkaženého chlapa vyléčit ("on to tak nemyslí, v jádru je to taková křehulka"). Dcery špatných otců celé dětství toužily proměnit je v milující rodiče a automaticky tak v dospělosti zacházejí s každým porouchaným samcem. To ovšem neznamená, že pokud máte s tátou skvělý vztah, nemůžete syčákovi naletět. Takový chlap vás totiž snadno zmanipuluje a vy mu uvěříte. Naštěstí existuje pět varovných signálů, že vás s tímhle mužem čekají pořádné problémy. Tady jsou:
Nezřízeně pije nebo fetuje
Někteří lidé nasávají nebo berou drogy jako samoléčbu. Zkoušejí se tak ochránit před smutkem, zklamáním, úzkostí nebo vztekem, se kterými neumějí zacházet. Alkohol i drogy dokážou drsné hrany nepříjemných pocitů trochu obrousit, takže se váš drahý může po pár skleničkách jevit jako neškodný veselý milius. "Pavel se ke mně normálně choval hezky, ale když si dal sedm piv, začal se chovat agresivně. Občas mě přitlačil ke zdi nebo se mnou zacloumal," vypráví pětadvacetiletá Jana. Dejte pozor! Omamné látky umějí negativní emoce probudit a prohloubit. Jestli vás přítel v opilosti uráží, chová se jako necitlivé hovado nebo předvádí v posteli nechutné prasečiny a po vystřízlivění se omlouvá se slovy "miláčku, promiň, to jsem vůbec nebyl já", nevěřte mu. Byl to on. Skutečný ON. Navíc muži, kteří jsou závislí na alkoholu nebo drogách, snadno propadnou další závislosti – třeba na vás. Takový chlap se k vám upne jako k udatnému hrobníkovi svých vnitřních démonů, osamělosti a nedostatku lásky. Opustit tohoto závisláka může být nejen těžké, ale také zatraceně nebezpečné.
Porušuje zákony
Možná vám připadá zbytečné se o tom vůbec zmiňovat, ale špatní hoši dokážou své činy tak skvěle obhájit, že jim odpustíte a ještě je budete považovat za oběť. Připravte se na vysvětlení typu "on mě praštil první", "okradl mě", "všichni podvádějí" a podobné výmluvy. Můžete namítnout, že každý občas poruší pravidla – třeba jede na červenou nebo lže v daňovém přiznání. Ano, za vším ale stojí ochota nadřadit své potřeby nad potřeby druhých a klidně kvůli tomu někomu ublížit, i když nepřímo.
Vnucuje vám, že jste cvok
Nebezpeční muži mívají tendenci chovat se k partnerce jako k osobě třetí cenové skupiny. Když si s ním dovolíte v něčem nesouhlasit, odsekne vám, že jste blázen, nebo vás sjede pohrdavým pohledem. Také vás s oblibou shazuje před ostatními. Pokud mu vyčtete, že zuří jako parní hrnec, přestože slíbil, že se zklidní, nařkne vás, že jste paranoidní. A jestli si dovolíte žárlit na jeho noční telefonát s "kamarádkou", kterou jste v životě neviděla, naštve se a jde spát s tím, že si od vás, té směšné žárlivé hysterky, potřebuje odpočinout. Šílená, paranoidní a směšná. Tahle slova jasně prozrazují, že mu vůbec nezáleží na vašich pocitech a přáních – a že mu nezáleží ani na vás.
Chová se jako svatoušek
I když v sobě mají tihle chlapi šílený zmatek a neovládají své emoce a choutky (i ty násilné), často se snaží působit dobrým dojmem. Velmi rychle pochopí, co přesně a kdy mají říkat. Takový muž se s vámi nikdy nebude hádat. Nikdy o nikom neřekne nic špatného. Tvrdí, že měl báječné dětství. Miluje své rodiče, kteří mají úžasné (jak jinak) manželství. Zbožňuje děti, zvířata a kytičky. Na rozdíl od jedinců s pečlivě vybroušenou jasnou maskou jsou ale běžní lidé složitější. Někoho milují, někdo jim leze na nervy, na někoho mají vztek. S některými lidmi si rozumějí a s jinými zase ne. Vším tím dávají najevo, že jsou skuteční. Někteří muži ale vykazují více podobnosti s ocelovým terminátorem než s živou bytostí. Jejich duše prošla důkladnou devastací už v dětství a oni se dnes jen zoufale snaží vyhnout pravdě.
Mluví se o něm špatně/vůbec
Chlapi, kteří nemají žádné dlouhodobé kamarády, téměř jistě tají něco, co by je mohlo nechutně zničit nebo pošpinit. Pokud i jeho nejlepší kamarád tvrdí, že ho vlastně až tak moc dobře nezná, zpozorněte. Nespoléhejte jen na své zamilované a zaslepené srdce a položte jeho příteli spoustu otázek. Zjistěte hlavně, kolika lidem dokázal váš milovaný obohatit život a kolika naopak způsobit tržné rány na duši (nebo rovnou na těle). Odpovědi nepřekrucujte tak, aby se vám líbily, ale skutečně poslouchejte. Možná vám lichotí, že jste jediný člověk, na kterém mu záleží, ale spíš to bude tak, že mu nezáleží na nikom. S výjimkou sebe!
|
Komentáre